Jesle Praha 9 Prosek

zahrnutých do vzorku a v případě potřeby tuto proměnnou zařadíme do analýzy. Věk dětí Významnou roli může hrát také věk dětí, ať soukromými jeslemi Proseku už máme na mysli věk, ve kterém děti pozorujeme, nebo i věk, ve kterém děti do jeslí nastoupily. Efekt věku nástupu dokumentuje například výzkum, ve kterém se ukázalo, že děti, které nastoupily do jeslí v průběhu prvního roku života, byly více agresivní a méně kooperativní, než když tam nastoupily děti starší Haskinks, Schwarz, Strickland, Kroclick, Poněkud rozdílná zjištění plynou ze švédské Vysočanská longitudinální studie, jejíž výsledky naznačují, že děti, které vstoupily do jeslí před prvními narozeninami, jsou ve škole lepší a oblíbenější u učitelů ve středním dětství i v adolescenci Andersson, Howesová pak poukazuje na to, že věk nástupu sám o sobě Proseku soukromých jeslí nevykazuje nijak významný efekt na budoucí sociální kompetence dětí, ale funguje jako mediátor vlivu v případě zkoumání efektu kvality Českomoravská těchto zařízeních. Otázka, která z těchto výzkumů vyplývá, je určení správného času pro pozorování aktivity dětí ve vrstevnické skupině. Horní hranice je dána třemi lety, kdy velká část dětí vyrůstajících v rodinách začíná chodit do mateřské školy. Zde by již bylo obtížné obsáhnout skupinu starších dětí nenavštěvující žádné kolektivní zařízení. Složitější otázkou bylo stanovení dolní hranice tak, abychom byli schopni obsáhnout dostatečný vzorek, ale zároveň aby bylo již možné pozorovat i nějaké interakce mezi

vrstevníky. Obdobnou otázku řešili i mnozí další výzkumníci, kteří se zabývali pozorováním dětí v jeslích. Například již zmíněné výzkumnice Williamsová, Ontai a Mastergeorgová se odvolávají na výzkumy, které naznačují, že sociálním dovednostem se učí již kojenci a v průběhu druhého roku se sociální interakce stávají reciproční. Obdobně Buhlesová cit. dle Rubin, Bukowski, Parker, pozorovala, že děti do měsíců se nestarají o přítomnost druhých. Druhé podle ní vnímají spíš jako objekty než jako sociální partnery. V průběhu druhého roku dochází k rozvoji sociálních dovedností, což souvisí s rozvojem lokomoce a komunikace. Můžeme tedy

jesle Prosek

předpokládat, že vzhledem k častému opožďování v psychomotorickém vývoji dětí v kojeneckých ústavech, může být zpomalen i rozvoj dětské jesle Prosek jejich sociálních dovedností. Ahnertová a Lamb přímo uvádí, že dva roky jsou přesně ten klíčový okamžik, kdy se děti začínají o své vrstevníky zajímat. Brownellová, Ramaniová a Zerwasová se zaměřily spíše na rozvoj kooperace. Ukázalo se, že tato schopnost se rozvijí až mezi druhým a třetím rokem. Například Deynoot Schaubová a Riksen Walravenová zjistily, že patnáctiměsíční děti mají Klíčov dvakrát více interakcí s dospělou osobou, která je přítomna, než se svými vrstevníky. Zároveň poukázali na to, že zatímco interakce s jesle Prosek pečující osobou byly vesměs pozitivní, s vrstevníky to bylo půl na půl. Hayová, Nashová a Pedersen však vypozorovali, že pokud děti Kolbenova neměly k dispozici hračky, pak byly schopny sociálních interakcí už ve věku šesti měsíců. Na základě uvedených zjištění jsme dospěli