Tím jí byla přidělena také společenská zodpovědnost, přičemž v rodinné sféře se jednalo o zajištění blaha pro všechny členy rodiny. Ve dvacátém tzv. stoletím dítěte, vzniklo pojetí mateřské viny pro situaci, kdy by dítě postrádalo potřebnou lásku a péči uplatňovanou Jahodnice v tom kterém státu Badinter, Zvyšující se odpovědnost matek vedla ke snižování moci muže v rodině, kterou měl až do osmnáctého století. Jeho autorita se dále udržovala pouze na venkově při předávání řemesla z otce na syna. Muž žijící ve větším městě se stal především živitelem rodiny, přičemž tato jeho finanční role způsobila omezení jeho kontaktu s dětmi. Určitou autoritu si ovšem uchoval ve formě příjmení, které po něm přebírá jeho žena a děti, čímž je začleňuje do společenského života Možný, Současné pojetí Praha 14 mateřské péče o děti do tří let věku Zajištění osobní a celodenní péče o děti do tří let věku může znamenat problém, který překonává možnosti matek, rodin a stává se problémem celé společnosti. Současnou společnost ovlivňují strukturální, institucionální a Praze východ soukromé jesle kulturní změny, které zasahují do tradičního utváření rodiny. Za zásadní změny mající vliv na celodenní péči o nejmenší děti v rodině lze považovat Giddens, Bauman, Kombinace práce a rodiny je často problematická, a aby došlo ke zdárnému sladění obou oblastí je zapotřebí vzájemné kooperace rodiny, zaměstnavatelů a politických opatření. Van der Kaa in Sirovátka, spatřuje proměny v reprodukčním dětských jeslích Prahy východ
chování rodiny spjaté s hodnotovými změnami ve společnosti. Vývoj těchto změn pojmenovává druhou demografickou tranzicí. Van der Kaa se domnívá, že proměny v reprodukčním chování jsou zapříčiněny zrovnoprávněním žen ve většině oblastí života ve společnosti. V