Jesle Praha 9

jsou spjaté i další dva znaky, což jsou dvougenerační a manželská rodina, kde rodiče a děti tvoří jádro rodiny. Pro dvougenerační rodinu jsou příznační rodiče a jejich děti, o které rodiče pečují a vychovávají je. Další rysem typickým pro současnou rodinu je její Chvaly vztahová intimita, kdy si členové rodiny uchovávají intimní zónu, do které mohou vstoupit pouze blízcí jedinci. Pátou charakteristikou rodiny je privátní individualizace, což znamená, že jedinec provádí rozhodování samostatně a odpovědně a bez vlivu předsudků. V této jesličky Praze 9 kapitole jsem se věnovala vývoji a znaky současné rodiny. Na to navazuje další kapitola, ve které se zabývám vývojem mateřské péče o Praha 14 děti do tří let věku. Vývoj mateřské péče o nejmenší děti Mateřská láska, mateřský pud a odpovědnost matky za péči o děti lze soukromých jeslí Praze 9 vnímat jako její biologickou vlastnost spjatou se samotným vznikem lidstva. Ovšem při návratu do minulosti je zřejmé, že tyto mateřské projevy představují sociální konstrukt zformulovaný až na konci osmnáctého století Robertson, Ještě v první polovině osmnáctého století si matky z důvodu vysoké kojenecké mortality často udržovaly vlažný citový vztah k čerstvě narozeným dětem. Tímto nezájmem se snažily preventivně chránit pro případ, že by o své dítě přišly Možný, Jelikož si matky k dětem nevytvářely citové pouto, odráželo se to i na nedostatečné mateřské péči. Ta mohla být původcem ale i následkem úmrtnosti těchto nejmenších dětí. Výjimkou byl ale

prvorozený syn, kterému náleželo dědické právo, a kterému byla věnována dostatečná péče a rodičovská přízeň Badinter, V této době matky neměly odpovědnost za péči o děti. Jejich postavení ve společnosti bylo možné přirovnat k pozici mužů, přičemž sociální

Prahou 9 dětských jeslích

zařazení žen určovalo míru jejich vlivu. Zároveň se zde objevily první známky feminismu, který se i přes osvícenské názory hlásající návrat matek k péči o děti, významně uchytil na konci devatenáctého století Badinter, Během starověku až do novověku bylo nutné zvýšit jesle Praha 9 počet narozených dětí, které měly v dospělém věku skrze zemědělské práce, představovat hospodářskou vyspělost dané země. S rozmachem průmyslová revoluce ovšem klesl význam této práce. Pro ekonomický růst státu bylo důležité zejména vzdělání, které již jesle Praha 9 převyšovalo hodnotu manuální práce. To bylo důvodem, proč potřebu co největšího počtu dětí předčil požadavek na kvalitní péči, výchovu a vzdělání dětí. Daumard in Robertson, popisuje, že počátkem devatenáctého století tvořili pařížskou rodinu z vyšších společenských vrstev rodiče a obvykle dvě děti. Jedná se tedy o změnu ve vnímání mateřské péče, kterou vedle hospodářského zájmu Praha 20 ovlivnila také osvícenská filozofie. K nejvýznamnějším osobnostem osvícenství se řadí Rousseau, který zcela novým způsobem nahlíží na vztah matky k dítěti. Všechny děti pokládá za lidské bytosti, které mají zvláštní nároky na péči. Jedná se především o zajištění Lehovec obživy, hygienické potřeby, ochranu zdraví, potřebu zábavy a výchovně vzdělávací činnosti Robertson, Přičemž tyto nároky mají