Jesle Praha 2 Výtoň

Díky již zmíněné vysoké rozvodovosti, vznikají rodiny s matkou samoživitelkou a jejími dětmi. Rozvedení lidé navíc často uzavírají další manželství, do kterého si každý z partnerů přivádí děti z manželství původního. Nelze nezmínit i jednoznačný trend v dnešní Výtoň společnosti nesezdaná soužití. Mladí lidé z různých důvodů neuzavírají manželství, žijí spolu tzv. na hromádce a přitom spolu mají děti. Jak tady uspěje klasický model a stále ještě převládající názor v české společnosti Muž vydělává peníze a je živitel rodiny a žena se stará o domácnost a děti Jak má tento model naplnit matka samoživitelka Musí toto dogma přijmout vysokoškolsky vzdělaná žena s kariérními ambicemi musí si muž, pro kterého jsou důležité jeho děti a chce s nimi trávit více času, připadat jako slaboch Historický Výtoň dětským jeslím vývoj uspořádání rodin V posledních sto letech prošla rodina a rodinný život celou řadou kulturních a společenských změn. V období Karlovo náměstí první republiky patřila česká rodina k rodinám západoevropského typu. V té době byl zcela obvyklý pozdější věk sňatku okolo let. Považovalo se za důležité, aby muž byl ekonomicky autonomní, aby se postavil na vlastní nohy a byl pro svoji partnerku jistou existenční soukromými jeslemi Výtoní zárukou. Je třeba si uvědomit, že ženy mely v té době zcela jiné postavení. Bojovaly boj za volební právo, navštěvovaly vůbec první ze středních škol pro dívky, které jim umožňovaly najít si zaměstnání většinou v administrativě, obchodech, aj Vysoké školy se ženám

otevřely až poté, co bylo založeno první ženské gymnázium Minerva v roce Před zasnoubením si mladý pár obstaral bydlení, aby mohl být po jesle Výtoň svatbě zcela nezávislý. Samotné zasnoubení hrálo na počátku století velikou roli a umožňovalo bližší seznámení budoucích manželů

dětské jesle Výtoni

sex byl ovšem předpokládán až po svatbě. Narození dětí zákonitě přicházelo až po svatbě. Antikoncepce se v té době moc neužívala, jesle Výtoň běžné byly čtyři a více dětí v rodině. Být svobodnou matkou byla ostuda a tyto ženy to měly v životě obtížné, neobešly se většinou bez pomoci svých rodičů. V poválečném období s nástupem komunistického režimu došlo k přerušení návaznosti a především ke zcela jiným společenským podmínkám, které samozřejmě formovaly i chování rodin. V období totality se rodina stala jediným místem, o kterém si lidé rozhodovali sami. Stala se útočištěm, kde člověk mohl být sám sebou. Úloha ženy samozřejmě spočívala především v úloze vzorné pracovnice, avšak stát vysokou porodnost vítal. Došlo k silnému rozdělení odvětví na ženské a mužské a tedy k feminizaci veřejných sektorů jako školství, zdravotnictví a sociální služby. V ženských odvětvích se počítalo s tím, že žena se musí starat i o děti a Karlov domácnost, proto zcela logicky ženy pobíraly mnohem menší platy o než muži. Práce žen byla nutná i z hlediska ekonomického zabezpečení rodiny, ale díky rozdílnosti příjmů byli automaticky za živitele rodiny považováni muži a ženě proto připadla starost o domácnost a o Anděl děti. Domov se stal místem, kde vládly ženy a vše se dělo v jejich režii. Stále uklizený byt a teplé večeře se byly