Jesle Praha 3 Strašnice

jejich společným cílem je ukázat, jak lidé v každodenních situacích rozumí probíhajícím procesům, jak je zvládají a jak provádějí akce Hendl, s. Cíl výzkumu Jak jsem již uvedla v teoretické části práce, nastal posun v preferenci hodnot mladých lidí. Mnoho ženy se vedle péče o nejmenší děti věnují také své pracovní kariéře. Mateřství je pro ně důležité a zaměstnáním je finančně zajišťuje nebo Strašnická se v něm realizují a usilují o profesní růst. To může být také důvodem, proč tyto matky svěřují své děti do soukromé placené péče. Cílem výzkumu a zároveň hlavní výzkumnou otázkou je zjistit, jak matky vnímají péči o své děti zajišťovanou soukromou placenou péčí o děti do tří let věku. Poznatky z tohoto výzkumu mohou pomoci současným, ale i budoucím matkám při harmonizaci pracovního a rodinného jesle Strašnice života. Dále předpokládám, že výzkumné závěry mohou být užitečné pro odbornou veřejnost vzhledem k získaní informací od soukromými jeslemi Strašnicemi jednotlivých matek. Tento výzkum může také posloužit jako základ pro další bádání. Výzkumný problém Zkoumaným problémem jsou postoje matek k soukromé placené péči o děti do tří let věku. Zaměřuji se pocity a názory matek, které mají přímou zkušenost s péčí o děti formou soukromé placené péče. Zajímá mě míra spokojenosti matek s touto péčí a jejich pocit nejistoty, které mohou mít v průběhu využívání těchto služeb. Zabývám se také kontextem zaměstnání a možnými překážkami ve využívání soukromé placené péče o Skalka

nejmenší děti. Výzkumné otázky Poté, co jsem si určila výzkumný cíl a vymezila výzkumný problém, jsem hlavní výzkumnou otázku Zborov rozčlenila na několik specifických otázek. Vytvořila jsem si tedy oblasti, které se opírají o teoretickou část práce. Na jejich základě jsem si vymezila pět specifických výzkumných otázek, ze kterých jsem vyvodila tazatelské otázky, které jsem pokládala informátorům. Tyto strašnické pražské kadeřnictvím

Strašnicích soukromé jesle

tazatelské otázky jsou pouze rámcové, jejich úkolem je informátory povzbudit k přirozeným reakcím a pojmenováním z jejich pohledu podstatných aspektů dané problematiky. Mohou jim také napomoci k otevřeným a mnou neočekávaným odpovědím. Metodou sběru dat je rozhovor, který formou osobního kontaktu nabízí vhodný prostor pro vyjádření postojů, potřeb a preferencí informátorů Gavora, Průcha a kol. uvádí, že se rozhovor resp. interview řadí mezi nejčastěji využívané výzkumné metody v pedagogických a psychologických oborech, přičemž rozeznáváme tři druhy rozhovoru Hendl, Jsou jimi strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami, rozhovor pomocí návodu neboli Želivského polostrukturovaný rozhovor a neformální rozhovor. Jelikož mám kostru otázek dopředu připravenou, budu realizovat polostrukturovaný rozhovor. Hendl vysvětluje, že návod k rozhovoru představuje seznam otázek nebo témat, jež je nutné v interview probrat. Je na tazateli, jakým dětskými jeslemi Strašnice způsobem a v jakém pořadí získá informace, které osvětlí daný problém. Zůstává mu i volnost přizpůsobovat formulace otázek podle jesle Strašnice situace Hendl, s. Polostrukturovaný rozhovor jsem se souhlasem informátorů zaznamenala na diktafon a následně přepsala. Tyto přepisy mají